Rysan

Chci domů, nechci domů? Kopretiny už nekvetou, musím to rozštípnout sama. A taky mi dochází čisté prádlo. (12.9.2018)

...a to s parádním absťákem. Je blbé to tak napsat, ale konec utrpení se blíží. (11.9.2018)

Nějak bylo, nějak bude, zásoby téměř na nule, kombinovatelnost nic moc, ale snad aspoň energetická hodnota bude stačit... A taky panenská příroda v místech, kde se léta nežilo. (10.9.2018)

Přesun ze Šumavy do Novohradek, neměstské zvyklosti a návrat k jednoduchému. (9.9.2018)

Jedna etapa definitivně za mnou, stejně jako značná část cesty. A naprosto nečekaná komplikace na scéně. (8.9.2018)

Kdykoliv vylezu nahoru, je tam mlha. A taky o návratu na původní trasu, byť přijdu o plánovaný resting day. (7.9.2018)

O nepozornosti, vracení se a hlavně návratu na původní trasu. (6.9.2018)

Konec dobrý, všechno dobré. Aneb první den s tím, co mě bude provázet až do konce treku. (5.9.2018)

Přece se to dalo se čtyřletým dítětem... Aneb na dno a na čtyři poněkud brzy. (4.9.2018)

Aneb jak se z dobrodružství málem stalo dobrodružství na druhou. (3.9.2018)